Nekonečný příběh 9. část

24. května 2015 v 23:43 |  Příběhy
Prokletá



Celý život od všeho prakticky jen utíkám. Den už pro mě není dnem, žiju jen v noci. Nesnesu světlo a z pocitu že mám vyjít ven se mi chce přímo zvracet. Nemám energii a celý den hlavně prospím.
Jen co se setmí, jsem jako nabitá energiťákama. Snad je to tím, že mě nikdo nenutí jít ven a nevidím ani živáčka a jediné co vlastně slyším je pár aut a vlak co projíždí naším městem aby dovezl místní svoloč z práce domů...


Zastrčím nos pod peřinu a po tváři mi stékají proudy horkých slz a nos mi nateče do jednou takových rozměrů. Už se pomalu ani neumím tvářit že se nic neděje. Ono se toho totiž děje čím dál víc. Na noze mě zapálí jizvy od žiletky. Ještě nedávno se můj život skládal ze samé radosti a smíchu, stres byl pro mě neznámou paranoiou. Ale pak se všechno vrátilo. Pocity úzkosti, strach, každodenní pocit že nestojím za nic, ..

Sedět zamčená na záchodě, mít žiletku přilepenou k tělu, cítit to šílený pálení a už dá se říct skoro žádnou úlevu... To už se znovu stával denní rituál. Naivně jsem si myslela, že když si najdu někoho, s kým budu šťastná a na vše zapomenu, že se to za čas změní. Ne. Všechno byl jen naivní sen. V noci nemůžu spát, už pomalu ani ve dne. Zdají se mi zase šílené sny ze kterých se budím strachy zpocená. Sny - které se stávají realitou. Prostě sny, ve kterých je nebezpečí.

Připadám si už jako naprostej šílenec, kterej už realitu od snu ani nerozezná. Snídaně se skládá z haldy různých léků bez kterých bych neměla šanci přežít ani týden. Kor když mi zbývá posledních pár let života.
Cítím to. Čím dál víc to cítím a nedokážu s tím nic udělat. Ale asi nejhorší je ta bolest co cítím. Psychická ze které má člověk stažený žaludek, úzkost na duši a tu ukrutnou bolest u srdce která se nedá zastavit ani omylem.

Asi by bylo moc snadný na nic nemyslet a žít si v klidu .... Věčně se ptám -PROČ ZROVNA JÁ- proč prostě.... Proč zrovna já jsem prokletá.

Vždycky když si uvědomím že odchází vše co miluju, je mi ještě hůř, nemůžu nic změnit ani to vrátit..a o to horší pocit to je. Dala bych všechno za to aby to bylo zase dobrý.. abych se mohla zase smát..
Tohle je můj nekonečný příběh a já musím bojovat ..jenže ....je to moc těžký.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš pravidelně "Nekonečný příběh" ?

Ano, je zajímavý :)
Jen někdy :/
Ne, nelíbí se mi :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama